​Agneska se narodila jako druhé dítě do královské rodiny Skalických. A tak jako její bratřček podědil klidnou povahu a grácii matky, ona si pobrala mnohem více z otce. Od chvíle kdy malá princezna začala lézt se palác změnil v bitevní pole. Stačilo, aby se chůva nebo její otec jen na chvilku otočil a malá princezna už byla na cestě konat další neplechu. Neustále padala a shazovala věci, šplhala po závěsech a drahém nábytku a otec často musel chytat věci ve vzduchu, aby jí něco netrefilo do hlavy. Když se naučila chodit a běhat, ještě se to zhoršilo. Utíkat chůvám a lézt po všem možném byla nejlepší zábava a malá princeznička jako by neměla pud sebezáchovy. I přes to, že vlasy jejího otce z ní postupně nabíraly šedivý odstín, byla milovaná a se svým bratrem nerozlučná. Když se mu objevila křidélka, hrozně doufala, že bude také víla. Otec jí ušil látková křidélka a tak se malá pohroma v podobě blonďaté holčičky proháněla s vlajícími křidélky. Sledovala staršího bratra jako stín, a když se začal učit bojovat od strýce, často ho hodiny jen sledovala a nebo napodobovala s klacíkem a potom dřevěným mečem, když se začala učit s ním. Milovala otcova křídla a když jí vzal do náručí když učil jejího brášku létat. A milovala, když s maminkou a tatínkem seděli v zahradě a společně si hráli. Přišlo ale velké zklamání, když jí bylo 6, křidélka nepřišla. Malá princezna proplakala celé narozeniny a jejímu otci a matce trvalo týdny, než jí přesvědčily, že matčina rasa byla stejně skvělá. Začala se učit, jak být lovcem, aby jednou byla tak skvělá jako její maminka. Její život byl skoro předčasně ukončený. Když si hrála v zahradách a trochu se vzdálila, napadl jí upír. Malé děvčátko nemělo šanci se bránit a jeho ostré zuby se zabořily do jejího masa. Zachránil jí její bratr, když ji našel a začal křičet o pomoc. Nepamatovala si, co se po tom stalo, jen křik, chlad a poté známé teplo otce, když jí zvedl do náručí a utíkal s ní do paláce. Její tělo dlouho bojovalo s jedem a rodiče u ní proseděli celé noci. Ale přežila. Rodiče na ní začali dávat mnohem větší pozor. Učila se jak být dobrým lovcem a vše, co by princezna mohla potřebovat, ale narozdíl od jejího bratra nikdy neměla takovou volnost. I přes to spolu měli krásné dětství, mnohdy plné modřin a pár spálených obočí. Rodiče jí nikdy ze strachu nepustili nikam daleko a tak zatímco její bratr s princeznou Azury objevoval svět, ona seděla doma a nebo trénovala se strýcem. Prošla si rebelskou fází, která královnu přiměla nejspíš litovat volby manžela s hyperaktivitou než se postupně uklidnila. Na jedné hodině objevila chemii. Její experimenty jí dávaly volnost a adrenalin, který mohla schovat ořed otcem jako "vzdělávání". Její komnaty se tak často otřásaly v základech a nejednou museli znovu vymalovat. Z lásky k chemii se stala láska k výbušninám. Začala si nenápadně vyrábět vlastní malé prskavky. Když nemohla mít magický oheň jako její bratr, vytvoří si svůj vlastní a může měnit barvy! Jak rostla, rodiče jí postupně dávali více volnosti a nakonec povolili i cestu do Illey.