Minulost:
Thalia Elara se narodila jako nejmladší dítě krále Therona a jeho manželky, královny Lyry. Nese druhé jméno Elara po své babičce z matčiny strany, která byla pro celou rodinu symbolem klidu, moudrosti a magické síly. Thalia má dva starší bratry Timothyho a Theodora, dědice trůnu, na kterého se kladou velká očekávání.
Na rozdíl od bratrů vyrůstala v méně přísném prostředí. Otec v ní viděl svou malou holčičku a chránil ji před krutostí dvorského života i politických machinací. To jí umožnilo vyrůst v laskavém, tvořivém a bezpečném prostoru, kde mohla rozvíjet svou vílí podstatu.
Velkou roli v jejím dětství sehrála příroda. Už jako malá trávila hodiny v zahradách paláce a později ve volné krajině, kde se učila naslouchat zemi, rozpoznávat léčivé byliny i krystaly a cítit proud energie v každém živém tvoru. Její matka ji nenápadně vedla k tomu, aby vnímala jemné vrstvy světa a ona se tak stala tichou pozorovatelkou magie, která je všude kolem.
Ve dvanácti letech však zažila něco, co v ní zanechalo hluboký otisk. Měla se v lese sejít se svým nejstarším bratrem Theodorem, ale on na schůzku zapomněl a Thalia zůstala přes noc sama. Les jí sice fyzicky neublížil, chránil ji, ale pocit osamění a strachu se do ní tehdy vryl. Ticho, které jindy milovala, bylo náhle hrozivé. Od té doby usíná se světlem, protože tma jí připomíná ten večer, kdy čekala... a nikdo nepřišel.
Po této zkušenosti se v ní začalo formovat jemné napětí mezi dvěma světy, mezi láskou ke své rodině a obavami z toho, co se stane, když ji někdo zklame. Dvůr, přestože k ní byl většinou vlídný, ji zároveň učil, že city jsou slabost, kterou by si královská krev neměla dovolit. A tak si Thalia postupně vytvořila vlastní svět, plný knih, krystalů, hudby a tichých lesních cest, kde mohla být sama sebou. A i když je součástí královské rodiny, její srdce bije víc pro mech a hlínu než pro zlato a koruny. A prozatím ještě nepoznala takovou lásku, kterou vidí u svých rodičů.