top of page
Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od . Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít
.com
VIVIENNE ROSE CROSS
Rasa: Vodní víla
Povolání: Studentka psychologie
Provincie: Arcanum
Kasta: 3.
Věk: 20 let
Výška: 172 cm
Váha: 58 kg
Datum narození: 25.12.
FC postavy: Leah Halton
Hráč: charminkaa
Rodinný stav: svobodná
Rodina: Matka - Nathalie Lorraine Cross (Víla) Otec - Julian Alexander Cross (Elf)
Zájmy: Hra na klavír, surfing, péče o zvířata, sportovní auta, cestování, tenis
Charakteristika:
Ač byla Vivienne jako dítě spíše introvertní a bojácná holka, v průběhu let se její povaha otočila o stoosmdesát stupňů. Začala se více zaměřovat na to kým je a kým by chtěla být. Nelíbili se jí linie života, který jí církevní svět udával. Zkratka divočela svým rodičům pod rukama a ti neměli tušení, jak její zápal uhasit. Milovala trénovat a rozvíjet své schopnosti, což často dostávalo do problémů lidi kolem ní. Milá tvářička a roztomilý úsměv totiž snadno přesvědčili kohokoliv, že ona je v každém průšvihu naprosto nevinně a dívka toho patřičně využívala. Jestli jí však nějaký povahový rys z dětství zůstal, byl to problém se seznamováním s druhými. Dodnes je pro ni složité udělat ten první krok a někoho oslovit, poté se však velice rychle promění na extrovertní a usměvavou dívku, která je málokomu nesympatická. Vždy ví, o čem mluvit a ráda poznává nové věci. Také má velice ráda cestování, nejlépe letadlem. To jsou stroje, které ji už dlouho velice fascinují. Má sice svá křídla, ale stejně by si jednou ráda vyzkoušela řízení onoho enormního stroje. Prozatím si však našla zalíbení v závodních autech. Čas od času se v noci vytratila z domu a chodila na nelegální závody pořádané nižšími kastami. Seznámila se zde se spoustou lidí a čas od času se ani nebála si zaflirtovat. Velice nerada odchází od rozdělených věcí. Není věřící a stále chová určité nesympatie a předsudky k lidem, jako jsou její rodiče. Také není velkým fanouškem alkoholu, za to neodolá jednou za čas kvalitnímu jointu pro lepší náladu. V některých věcech dokáže být poměrně dětinská. Nemá ráda, když se jí někdo snaží sebrat její svobodu a velice dobře ví, že s tímhle bude v paláci bojovat. Jednoduše si ráda dopřává věci, které jí byly v dětství odepírány. Studuje psychologii a tenhle obor ji neskutečně baví. Ráda poslouchá o problémech druhých a snaží se je v hlavě diagnostikovat. K titulu už jí chybí jen malý krůček a Vivi si je jistá, že pokud v paláci neuspěje, otevře si jednou vlastní psychologickou poradnu. Dokáže projevit opravdový soucit a má velké srdce. Ač je neustále poměrně divoká, nemá ráda neshody a když čas od času nějakou situaci přežene, dokáže projevit lítost a čelit následkům svých činů. Nedávno také začala hrát tenis a to je další z koníčků, které si opravdu užívá. Nikdy nebyla příliš sportovní typ člověka, krom surfingu. Ten je totiž v její provincii opravdu rozšířený. Při tenise si dokáže perfektně vyčistit hlavu a odpočinout si, což jí vyhovuje. Ohledně odjezdu do paláce je poměrně nervózní. Přeci jen, je to jen obyčejná holka, která dostala obrovskou šanci, dostat se mezi šlechtu. Ví, že výhrou by nejen své rodině, ale i celé provincii vysloužila velkou úctu. Ona se to tak ale snaží nevnímat. Chce brát prince jako obyčejného kluka, stejně jako všechny ostatní a uvidí, kam se s tímhle přístupem dostane. Co se vztahů týče, je stále poměrně nevinná. Nějaké ty doteky a polibky s chlapci už sice zažila, ale nikdy to nezašlo dál. Ráda by se do někoho zamilovala a ač je to v rozporu z pravidly, je jí celkem jedno, zda to bude princ nebo nějaký obyčejný měšťan. Přitahují ji muži se smyslem pro humor a takovou tou správnou praštěností. Nedokáže si představit, že by měla celý svůj život strávit po boku někoho, s kým se nebude cítit dobře a s touhle vizí do selekce jde.
Minulost:
Vivienne se narodila do silně křesťansky založené rodiny, která kladla velký důraz na duchovní život a církevní hodnoty. Pro její rodiče byl život v církvi naprosto klíčový. Když se jim narodila jejich první a jediná dcera, stalo se tak přímo na Boží hod vánoční, což oba vnímali jako takový malý zázrak. Byli přesvědčeni, že jejich dcerka je dítětem božím. Již od útlého věku ji proto učili tvrdým zásadám své víry a snažili se, aby do jejich světa přirozeně zapadla. Vivienne byla jako dítě hodně uzavřená a tichá a proto tento nátlak příliš nevnímala. Ale úderem první puberty se v ní začaly objevovat známky vzdoru vůči přísné výchově a životnímu stylu, který jí rodiče nastavili. Svým způsobem žárlila na svobodu a bezstarostnost svých kamarádů a spolužáků, kteří neměli tak přísně vymezené hranice a mohli žít mnohem svobodněji. Velice brzy začala Vivienne aktivně usilovat o podobný život a čím dál více se odkláněla od křesťanského smýšlení, ke kterému byla vedena. Tato změna vedla k problémům a častým konfliktům s jejími rodiči, kteří se snažili, nejčastěji pomocí různých trestů, Vivienne přimět k tomu, aby se vrátila na “správnou” cestu. Avšak tyto pokusy měly spíše opačný efekt a dívka se čím dál více odcizovala od hodnot, které pro její rodiče představovaly základ všeho. Vivienne si pomalu, ale jistě uvědomovala, že chce být především sama sebou, a chtěla zjistit, kým skutečně je a mít moc ovlivnit, jaká bude její další cesta. Začala se veřejně považovat za ateistku, což pro její rodinu znamenalo další velký šok a zklamaní. Vztah mezi jí a jejími rodiči tím opět velmi utrpěl a chladné napětí mezi nimi se nikdy nepodařilo napravit. Přesto Vivienne tato situace tolik netrápila. Naopak – v jejím životě se začali objevovat noví přátelé a blízcí, kteří ji podporovali naprosto v tom, co bavilo ji. Zamilovala si studium psychologie, které ji nějakým způsobem propojilo s pochopením svých emocí ještě hlouběji. Bavilo ji odhalovat skryté pocity a problémy ostatních. Byla takovým hromosvodem toho špatného pro své blízké. Chtěla se tomuto studiu oddat naplno, ale tuto představu jí narušila královská selekce, do které se Vivi přihlásila jednoho večera jen tak, z legrace. Když byla za svoji provincii skutečně vybrána, rozhodla se přeci jen do soutěže nastoupit a usilovat o srdce prince. Uvědomila si totiž, že ji to v budoucím životě mohlo přinést jen dobré věci a ač ji představa života v paláci děsila, na jednu stranu se toho všeho nemohla dočkat. Jednoduše byla zvědavá, co jí tato zkušenost přinese.
bottom of page