Minulost:
Talia se narodila na začátku listopadu mladému páru, který pocházel z Felidie. Teda z matčiny strany, otec byl původem z Arendalle a tak bylo logické, že budou žít v jeho rodné zemi. Hlavně kvůli tomu, že její otec pracoval pro královskou rodinu. Její rodiče byli normální lidé, kteří by ani mouše neublížily. A snažily se malou Talii vychovat s láskou a s respektem ke všem bytostem na téhle zemi. Což šlo velmi snadno. Talie byla už od malička velmi chytrá a vnímavá dívka. Čím více rostla tím mohla lépe mohla ukázat svůj um. Ve škole se jí dařilo. Vždy se všechno rychle naučila a svým rodičům dělala pouze jenom radost. Kdy se tedy tahle veselá a hodná dívka, co viděla na světě jen dobro stihla tak změnit? Možná to bude i tím, že doplatila na svou lásku. V době, kdy jí bylo dvacet dva let si našla svého prvního přítele. Byl to upír. Ale ona byla naučená aby nebrala v potaz jeho rasu a nýbrž se zaměřila na to, co bylo uvnitř. Jenže tam to bylo zkažené do morku kosti a všechno byla jen hra a přetvářka. Dařilo se mu jí namotat na prst a donutit jí dělat, to co chtěl. Byl to schovaný manipulátor a sociopat, co si vždy se svými obětmi nejprve emociálně pohrál než tvrdě udeřil. A to bylo i pro Talii celkem osudné. V jednu temnou noc se domluvili na schůzce. Čas i dané místo bylo rozdílné od těch předchozích, ale nijak to extra neřešila. Byla hloupá a naivní. Ten den si dobře pamatovala. Kdy jí svázal ruce a nohy a vytáhnul jí po větvi stromu hezky nahoru a vzhůru nohama. Načež jí pak ostrými drápy a zuby postupně rozřezával pokožku a nechal stékat její krev na hliněnou zem pod ní. Dokonce jí nutil, aby prosila o jeho krev, aby chtěla aby jí tak mohl zachránit. Což ona neudělala. Ovšem tomu bylo zcela jedno. Dal jí svou krev i proti její vůli. A tím že ztratila mnoho krve a byla v podstatě polomrtvá se z ní v ten den stal upír. Zbytek už měla zcela ve tmě. Podle všeho jí našli pohozenou před branami paláce. Kam se zrovna vracel její otec s králem a s celou svou rodinou ze svých putovních cest. Když pak přišla k sobě. Byla to pro její rodiče úleva. Ovšem, to co se z ní stalo poté ne. Zároveň pociťovala velký hlad. A k tomu i strach z toho, že někomu ublíží. Dokonce i svého otce prosila, aby jí zabil. Ale on na to neměl srdce. A naopak on zase poprosil krále o pomoc a rady. Ten překvapivě vyhověl. A naučil Talii ovládat svoji touhu po krvi. Zaměstnal jí hlavu a tělo tím, že jí naučil jak má nakládat se svou novou upíří silou a rychlostí. Byli to těžké začátky, ale možná k něčemu vedli. Díky tomu jak často trávila čas v paláci a na jeho pozemcích, poznala princovu přítelkyni Giu s kterou si sedly hned do oka a staly se opravdu skvělými přítelkyněmi. Gia neodsuzovala, co byla Talie za rasu. Naopak Talie díky ní se netopila v temnotě. Nebyla na vše sama. Gie se dařilo Taliu rozesmívat a díky ní se cítila jako člověk. Ač jí srdce nebilo. Vždy si měli co říci nebo dokonce ze srandy drbaly prince Ricarda. Vše bylo skvělé. Dokud se Talie nedozvěděla o atentátu na korunního prince. V ten den s nimi nebyla. Proto, když se to dozvěděla snažila se k nim co nejrychleji dostat. Chtěla vědět jestli jsou v pořádku. Ovšem dozvěděla se, že to Gia nepřežila. V ten moment se něco v ní zlomilo. Zároveň i cítila vinu. Že tam s ní nebyla. Dokonce i hněv, který pohltil její mysl. Podobně jak to cítil i Ricardo. Talia ho od pohřbu pak málokdy viděla. Hlavně když se tak i stala jeho asistentkou. Aby nebyl na vše sám. Možná to i bylo tím, že ho jeho otec proměnil, aby ho zachránil. A nebo i možná tím, že Gia neměla takovou možnost. Snažila se být pro Ricarda podoorou, ale jak si mohli dva zlomení lidé pomoci od pocitu viny? Ona na tom nebyla jinak. Uzavřela se do sebe. Ztratila kamarádku, která pro ní byla jako sestra. Ani jeden nemohl normálně fungovat. Tak si oba nastavily život takový, aby jim vyhovoval. A takhle to bylo pak několik let. Talia propadla do užívá drog, alkoholu a dokonce i sexu na jednu noc. Tím, že žila o trochu déle než Ricardo. Tak se změny chopila celkem rychle. Ale nebyla v tom dlouho sama. I Ricardo se změnil. Stejně jako Talie. Dlouhověkost v tom též hrála velkou roli. Co se vlastně týče postu asistentky. Tak se toho Talie celkem chopila. Sice bylo pro ní otravné zařizovat všechno, na co se vykašlal Ricardo, kvůli své nepřítomnosti. Ale to si zase vynahrazovala tím, že se upíjela ke spánku a nebo se odreagovala v nočních klubech. Takhle to probíhávalo i několik let. Mezi ty léta ztratila své rodiče. Takže jí už nikdo nezbyl. Byla na vše sama. Ale ten její zvolený život jí pomáhal zapomínat na tu prázdnotu, kterou v sobě dříve cítila. Což se vlastně i pojí k tomu, že ač se jí moc nechtělo opravdu hodně, tak jako asistentka korunního prince i ona musela sbalit své věci a letět do Illei. Kam se rozhodl i princ Ricardo, aby zastupoval jejich zemi.