Minulost:
Ophelia se narodila z neobvyklé kombinace rodičů – dvou upírů, kteří se do sebe zamilovali před staletími, a kteří se rozhodli zkusit něco po letech o miminko. Jejich dcera, Ophelia, se však nenarodila jako člověk, ale jako fénix – jedinečná bytost s nadpřirozenými schopnostmi regenerace a obnovy. Už od dětství byla fascinována přírodou, procházejícím svíravým stezkám lesa, kde ji trávníky a kvetoucí rostliny volaly k objevení jejich tajemství.
Prvního září, když udělala svůj první krok do školy, si pamatovala, jak se nervózně přitiskla k matce a sledovala ostatní děti, jak se s úsměvy scházejí. Škola pro ni byla novým dobrodružstvím, a i když se zpočátku bála, brzy našla útěchu v přátelství s dívkami, které byly stejně vášnivé pro přírodu a umění. Společné výlety do lesů se staly základem jejich přátelství, které přetrvalo dodnes. První láska přišla, když jí bylo čtrnáct let. Byl to chlapec, který se s rodinou přistěhoval do jejího města, sportovec s jasně modrýma očima, které stejně jako hladina jezera jí dokázaly ukouzlit. Jejich tajné setkání za školou byly naplněné smíchem a sdílením snů. Tato zkušenost ji naučila, jak je důležitá otevřenost a důvěra, a že láska má mnoho podob. Když vztah skončil, O dostala příležitost prozkoumat hlouběji své pocity a přijmout zlomené srdce jako část životní zkušenosti. Tento proces ji naučil empatii a pochopení pro bolesti druhých, což později prohloubilo její zájem o zdravotní péči. Po střední škole se Ophelia rozhodla, že chce pomáhat těm, kteří potřebují oporu a péči. Vstoupila na zdravotnickou školu, kde kombinovala moderní metody s tradičním léčitelstvím. Její cit pro lidi a přírodu se spojil v jeden celek, když začala využívat bylinky a energetické léčení v praxi. Každý úspěch v její kariéře byl doprovázen pocitem naplnění a používání svých dovedností k léčení jí přinášelo hluboké uspokojení. Práce s pacienty ji naplňovala, ale také ji konfrontovala s různými životními příběhy, které si nosili lidé do nemocnice. Učila se, jak být silná, ale zároveň jemná a nápomocná.
Jednou z největších zkoušek v jejím životě byl vážný úraz, který ji postihl během jednoho z ekologických projektů, kdy se snažila bojovat proti těžbě v místním lese. Bolelo to, zranění bylo vážné, ale dávalo jí čas na přehodnocení priorit. Během rehabilitace, v okamžicích ticha se Ophi ještě více spojila s přírodou.​
Našla nové způsoby, jak být kreativní a odvážná, a začala znovu fotografovat. Každý snímek byl jako kalendář, který zaznamenával její regeneraci a sílu. Ophelia se tedy stala nejen zdravotní sestrou, ale také vášnivou ochránkyní přírody. Její uzdravující ruka a otevřené srdce brala jako svou inspiraci. Přesto se nikdy nezapomněla podívat dovnitř a přijmout svou ohnivou podstatu, která jí dodávala energii stát se silnější a více otevřenou vůči tomu, co jí život přináší. Každý nový den byl pro ni příležitostí učit se a růst, a to nejen ve své profesi, ale i jako žena, která se nevzdává svých snů. Její život je hodně šťastný ale její rodiče se rozhodli, že stejně o něm mají co rozhodovat a tak jí přihlásili do selekce pro nejenom zviditelnění po celé zemi ale také, že může být královna.