Minulost:
Melanie se narodila jako prostřední dítě ale i přestože její rodiče neseděli na trůnu, jejich život byl pohodový. Měli všechno co potřebovali a tak si nikdy nemohli na nic stěžovat. Její dětství bylo dokonalé, dokud se nezačaly objevovat povinnosti, které jí byly uloženy jako princezně. Její otec se na jejím chování podepsal víc než si myslela a taky víc než by si přála; jeho neustálý nátlak jí nepřidával na pohodě. Chtěl aby vždycky vypadala perfektně a to kdykoli vyšla z domu, musela mít bezchybně upravený vzhled. I drobné chybičky mu nikdy neunikly vždy si našel způsob, jak jí vynadat. Poté jí však vždy dodal, jak ji má strašně rád a že pro ni chce to nejlepší, stejně jako pro její bratry.
Když jí bylo čtrnáct, přišla tragédie. Zemřely jí teta a strýc a protože korunní princ Azriel byl na vládnutí moc mladý musel její otec nastoupit jako dočasný král. Melanie nikdy nedala najevo, že se do paláce moc nechtělo, protože věděla že tam na ni otec bude naléhat ještě víc než předtím. Povinnosti ji pohlcovaly takže už neměla čas na koníčky, které měla ráda, a to jí často mrzelo, zejména když se vzdálila od svého mladšího bratra to ji mrzelo více než to že neměla čas na nějaké koníčky.
Jednoho dne, po hádce s otcem, se u ní poprvé projevila panická ataka. Tento stav se několikrát bohužel opakoval, ale nikdo kromě ní a jejích rodičů o tom nevěděl. Bála se, co by jí na to její sourozenci řekli, a tak před nimi mlčela. Možná se ale i bála že by to reagovali špatně. Nátlak ze strany jejího otce během jejího stárnutí stupňoval až nakonec dosáhl svého a Melanie se začala chovat přesně tak jak chtěl on. Byla pro něj dokonalá dcerka se kterou mohl dobře manipulovat.
Když jim bylo oznámeno že si jejich rodiče oznámily že pojedou s bratrancemi a sestřenicemi do Illey na Selekci nevěděla jestli má být ráda a nebo ne. Tentokrát se rozhodla že si zabalí věci sama. Během toho ale k ní přišel její otec a posadil se na postel, tehdy věděla že má její otec něco za lubem a měla pravdu. "Melanie," začal. Jeho tón jakým mluvil byl hrozně chladný. "Chci si z tebou promluvit a hodně důležité věci. Chci po tobě aby jsi pro nás získala trůn přesněji pro svého bratra musíš to pro nás udělat.
Čekám že uděláš všechno co bude potřeba aby jsi získala ten trůn. Spoléhám na tebe a předci jen mě nechceš zklamat a tak i selhat. Teď není prostor na chyby Melanie." řekl jí. Jeho slova těže uvízla v mysli a ona je stále slyšela jako ozvěnu, cítila jak na ní dopadá tíha odpovědnosti. Musela mu vyhovět a udělat pro něj přesně to co chtěl. Po tom co odešel so u ní po několika letech zase objevila panická ataka. Už si myslela že je z toho venku ale nebyla, vrátila se jí to ale tentokrát byla rozhodnutá to nikomu neříct protože doufal že se všechno v Illey spraví a kdo ví třeba tam najde i lásku.