Minulost:
Marigold se narodila jako jediné dítě milujícímu páru. Její dětství tak také vypadalo, s rodiči si vybudovala úžasný vztah a vždy věděla, že doma bude mít zdravé zázemí. Byla přesně to veselé dítě, které se vždy v parku kamarádí s ostatními, pobíhá a směje se. Její matka vyráběla nádherné šperky, což se od ní začala učit snad už když jí došlo, že korále nejsou k jídlu. Za všechny ty roky roky praxe se naučila vyrábět krásné kousky a vytvořila si vlastní klientelu. Její otec se zabýval lektvary a různými kouzly, a když se od něj naučila dost, spojila tyto dvě své schopnosti do jedné. Ze začátku se jednalo jen o obyčejné kouzlo pro štěstí, které vnesla do náramku. Postupně takto experimentovala a zjistila, že tomuto řemeslu by se chtěla věnovat.
V domě přes ulici bydlel starší pán, kterému s matkou občas chodily pomáhat. Za mlada býval kytarista a i když už jeho schopnosti nebyly takové, naučil Goldie hrát. Ve škole nebyla moc oblíbená, protože ji učení nebavilo, tudíž mu nevěnovala moc úsilí. Stačilo jí, když prošla do dalšího ročníku, čímž si proti sobě neobrátila jen spolužáky, kteří si mysleli, že je hloupá, ale také učitele. Vždy po škole hned chodila uklízet či uvařit výměnou za lekce hry na kytaru. Soused po nějaké době zemřel, ale nechal pro Goldie překvapení v podobě dědictví. Tak získala svou první kytaru. Ve sbírce několika předmětů, které jí zanechal, ale našla i baskytaru, na kterou se však už musela naučit sama.
V sedmnácti letech si našla přítele, se kterým myslela, že bude navždy. Patřil do místního klanu upírů. Už od první schůzky byl milý a pozorný. Marigold se do něj doopravdy zamilovala a i když ji všichni varovali, aby si dávala pozor, nevěřila jim. Někdo tak ochotný a pohledný by přece nic špatného neudělal.
Byli ve vztahu šest měsíců a Goldie si vážila každé minuty. Často chodili na noční procházky po městě, a proto ji nezaskočilo, když ji na jednu takovou pozval. Tentokrát ale vypadal nervózně. Třeba se chtěl rozejít nebo ho něco trápilo. Že něco bude trápit ji jí došlo až ve chvíli, kdy byla obklíčena partou upírů. Její přítel, kterému věřila ze všeho nejvíc, tam jen stál a nic nedělal, nesnažil se jí pomoci. Byla vtažena do domu opodál a o tom, co se tam celé dva dny dělo, promluvila jen jednou. Sama si nepamatuje, jak se dostala ven, vybavuje si jen střípky toho, jak po domě bloudila a nemohla najít cestu ven, a pak jí někdo pomohl.
Od tohoto dne už nebyla stejná. Dlouhou dobu odmítala vyjít z domu, dodnes jí je nepříjemné chodit v noci ven. Nesnese dotek ostatních lidí. Ze svých pocitů se vypisovala do textů vlastních písní, které začala zpívat v různých barech po městě. Časem začala hrát na baskytaru v místních kapelách, což vedlo k tomu, že ji objevila nová skupina Alibi. Cítila, že potřebuje zmizet z města, a tak jejich nabídku přijala a vydala se na tour s cílem začít znovu.