Minulost:
Love se nenarodila do milující rodiny, která jí ve všem podporovala už od dob, co si jen pamatuje. Její život byl naopak od dob, co si pamatuje, pohroma. Narodila se jako druhé a také poslední dítě vlivnému, manželskému páru. Její otec byl vysoko postavený politik a matka topmodelka. Od miminka se o ní však starala chůva. Nikdy necítila od svých rodičů tu pravou lásku. Otec, přesto, jak moc jí měl rád, byl workoholik a práci upřednostňoval před vším, a matka jí od dob co si pamatuje nikdy nedala najevo, že by jí měla ráda. Ba naopak jí ukazovala, jak velké je pro ní zklamání a pořídit si jí byla chyba. Na základní škole nebyla čistě jedničkářka, ale byla nadprůměrně inteligentní a vůbec se nemusela učit, aby procházela s vyznamenání. Od jakživa měla opravdu málo přátel, ale ten nejbližší a největší kamarád byl až z Německa, kde byla její rodina od matky a ten kluk byl to jediné, na co se tam těšila. Byla více než překvapená, že si tak moc padli do oka, když to byl samotný princ, ale po všem co jí řekl jen zjistila, že jejich životy jsou vlastně dost podobné, aspoň co se týká strašných matek. Čím starší byla, tím chladnější byl i vztah s její starší sestrou, která vždy naopak splňovala standarty, které její rodina upřednostňovala. Je těžké nežárlit na někoho, kdo je u lidí, u kterých tak moc chcete uznání oblíbenější, než vy. Nikdy nezjistila, co dělá Leah navíc, že si to uznání zaslouží. Na střední se jí splnil jeden z největších dětských snů - dostat se na konzervatoř. Už od malinka tajně žila zpěvem, i když to matce radši neříkala. Věděla, že by jí ten sen ze stolu smetla dříve, než by dostala vůbec nějakou šanci ho zrealizovat. Vlastně by se dalo polemizovat, zda bylo větším překvapením, že se na tak prestižní školu Love dostala pro ní samotnou, nebo pro její matku. Bohužel, pro každou z nich v jiném smyslu. S nástupem střední začaly hádky mnohem větší. Prvák byl velká zkouška charakteru. Škola pro ní byla nepředstavitelně náročná, doma jí bylo tlouknuto do hlavy, že nemá šanci jí zvládnout, po nocích se hroutila, ale ráno pokaždé vstala a snažila se dokázat především sobě samotné, že tohle dokáže. A snaha se jí vyplatila, protože na konci prváku se stala premiantkou ročníku. A nebyla to jediná oslava, kterou v tuhle době slavila. V této době se jí Ezie také přiznal se svou sexualitou, což pro ní bylo jen čisté potvrzení konspirace, ale stejně za něj byla neskutečně ráda a ve všem ho podporovala. Ten člověk sám pro ní byl ta největší podpora na světě. A jak do druháku nastoupila na samotném vrcholu, hodně rychle spadla na dno. Tentokrát ne kvůli škole a ani výjimečně ne kvůli své rodině, nýbrž kvůli zamilovanosti, ze které vznikl vztah s jedním z nejvíce sexy můžu na škole. Kéž by však byla jeho duše tak krásná, jako jeho obličej. První půl rok vypadal krásně, dokonale. Celé to začínalo pomalu, že si člověk ze začátku ani neuvědomoval, co se to děje. Nejdříve špatné hádky, zlé nadávky, narážky na postavu a snižování sebevědomí, se proměnilo i na fyzickou bolest. Z hádek vycházela v tom lepším případě s modřinami a každý den se jen třásla, že nezažije další chvíli, kdy si jí bere bez jejího svolení, i přes její slzy a prošení. Zaslepená strachem nebyla schopná z tohoto pekla odejít, až když po delší době jela za svým nejbližším člověkem, před kterým něco takového nešlo skrývat, byly jí otevřená očka. Nejlepší kamarád jí po dlouhém domlouvání do duše dal sílu z tohoto vztahu po skoro dvou letech utéct a už se nevrátit. Bylo to najednou neskutečně uvolňující, ale celá situace si na sobě zanechala své následky. Nebyla hloupá. Věděla, že tohle se ani náhodou neděje ve všech vztazích, ale měla v mysli blok, který jí automaticky chránil před vším potencionálním nebezpečím, v podobě zamilovaní se. V této době se také začala více zajímat o diplomacii, která Love neskutečně zaujala. Vypadala jako mnohem reálnější sen, než stát se zpěvačkou.Po všem, co zažila, by takové vystupování nezvládla. A tak už v průběhu konci své střední zjišťovala, co je potřeba k tomu, aby se člověk mohl stát diplomatem. Po vystudování s vyznamenáním a oceněním preminatkou ze všech ročníků, se úspěšně dostala na vysokou školu, která se zaměřila na mezinárodní vztahy a diplomacii. Přesně v tuhle dobu také naprosto odtrhla vztahy se svou rodinou. Už jim neměla bohužel co říct. Začala nový život. Lepší život. Ve dvaceti odletěla do Felidie, na první diplomatickou cestu, která měla zároveň sloužit jako praxe. A právě na této cestě, kde se chtěla věnovat pouze škole a práci, narazila na diplomata, se kterým si okamžitě padla do oka. Atraktivní sexy Felidian, se skvělým všeobecným přehledem. Nevěřila by, že si s někým dokáže takto padnout do oka, ale stalo se. Stali se z nich skvělí přátelé a s úsměvem jí vždy pomohl s tím, v čem plavala. Dokázali si povídat o všem a byl to jeden z mála lidí, kterým se dokázala svěřit s tím, jaký má vztahy s rodinou a jaké bylo její dětství. Každým dalším dnem bořil její ledové bariéry a nezalekl se kamenných pohledů, když se přibližoval, až se mu to nakonec povedlo. Zamilovala se opět jak malá holka, do všech předností i chyb, co měl. Po neskutečně dlouhé době cítila spříznění duší a bezpečí, vedle opačného pohlaví. Jejich love story však neměla pohádkový konec. Představa, že by se mu mohla svěřit se svými předchozími zkušenostmi a tělem byla neskutečně strašidelná. Dostávala se jí do srdce úzkost kdykoliv na to jen pomyslela a věděla, že on si nezaslouží ani v nejmenším napravovat něco tak poškozeného. Nejspíše by ani neměl důvod, do toho dávat tolik síly a ona ho nechtěla brzdit. Chtěla, ať si najde někoho, kdo se mu může otevřít bez jakýchkoliv strachů a ten vztah nebude tolik složitý. A tak se po dlouhých nocích přemýšlení jednoho dne sbalila a se slzami v očích, bez jediného sbohem předběžně své praxe ukončila a odletěla zpět domů.Věděla, že by jí kontaktoval, kdyby se rozloučila a to nemohla dopustit. Nemohla mu sebrat čas tím, že by na ní čekal. První měsíce zpět doma byli šílené. Nešlo ho dostat z hlavy, až začala svého rozhodnutí trošku litovat, ale kdykoliv si připomněla, proč to dělá, přestala s touto sebelítostí a vzchopila se. V té době se zaměřila už pouze a pouze na studium a práci. A byla by šílená, kdyby odmítla dělat asistenku korunnímu princi své země. Půjde přeci jen o to, že mu bude pomáhat s prací, organizovat schůzky a sama na nějaké bude chodit, díky čemuž dostane spoustu nových zkušeností. Na tom se nedá nic zkazit, že ne?