Minulost:
Kieran se narodil přesně na Vánoce, ačkoli by se dalo dlouho debatovat o tom, zdali byl pro své rodiče bůhví jakým dárkem. Narodil se do třetí kasty, přičemž jeho otec byl lékař a matka veterinářka, zatímco oba byli dračími jezdci. Proto ani na okamžik nebylo pochyb, že Kieran bude stejný, jako jeho rodiče a proto začali s výcvikem od utlého věku. Jeho otec se vždycky držel s emocemi zpátky tak, aby je neprojevoval. Nedokázal tudíž svému synovi ani říct, jak ho má rád a spíše zvolil drsnější a přísnější výchovu, prý aby z něj vychoval dobrého člověka. Malému chlapci otcova láska chyběla, kolikrát se s tím svěřil i své matce, která mu tu lásku sem tam ukazovala. Ta mu vždycky však jen odvětila, že byl takto jeho otec také vychován a proto bylo pozdě na to, aby to společně nějak změnili. Tréninky ho samotné bavily, akorát ne s otcem. To ze sebe potil snad i krev, kolikrát byl z tréninků odřený snad po celém těle, měl natažené celé svalstvo, ale stejně nemohl mít ani den odpočinku, aby snad neztratil za těch pár hodin potřebnou sílu, kterou ke svému budoucímu drakovi potřeboval. Snažil se to však zvládat, protože chtěl a zároveň potřeboval, aby na něj byla rodina pyšná. První velká rána v jeho životě přišla v momentě, kdy mu bylo dvanáct let. Jeho mamka totiž byla těhotná a porodila mu sestřičku, jenže zemřela chvíli po porodu. V této době, to již nebylo tak časté, jako před několika lety, ale stejně se to stalo. Doktoři si totiž nevšimli, že ženě v břiše rupla důležitá céva a celých těch pár hodin po porodu, krvácela do pobřišnice, což se jí stalo osudným. Kieran byl zdrcený a zároveň ho děsila představa, že by měl dál vyrůstat i s malým miminkem v jejich domácnosti, pouze s jejich otcem. Kdyby nebylo jeho mamky, nevěděl by vůbec, co jsou to emoce a že nějaké existují, možná jedině by znal strach a vztek. O malou Betty, které dali jméno po babičce z mamčiné strany, se však staral jak jen to šlo. Ze začátku to pro něj bylo extrémně těžké, protože jak se měl dvanáctiletý kluk ze dne na den začít starat o novorozeně? Naštěstí to však zvládl a dal si záležet, aby od něj malá holčička pocítila veškerou lásku a péči, co v něm byla. Betty mu extrémně přirostla k srdci a probuzovala v něm tu nejlidštější stránku. Naučil se jí přebalovat, poté ji pořádně učil mluvit, číst, psát, počítat.. Bral jí i na různé procházky a výlety, pokud to šlo, třeba v patnácti letech s ní sám navštívil jednu pláž, to jeli až do jiné provincie. Jejich otec byl zrovna velmi zaneprázdněn v práci, tudíž toho Kieran využil. Vzhledem k jeho výchově, byl velmi samostatný, proto mu nedělalo problém i s tříletou Betty takhle někam vyrazit. Dorazili na kamennou pláž, kde si užili nádherné odpoledne a chlapci to dokonce změnilo celý život. V jeden moment totiž kolem sebe ucítil neznámé teplo a energii, která ho někam táhla. Nevěděl, co to mělo být, proto Betty nákazal, aby zůstala na místě a vyrazil tam, kam ho to táhlo. Pro jeho překvapení, našel konečně své dračí vejce, které bylo zapadlé mezi kameny a bylo otázkou času, kdy by ho odtáhla přílivová voda. Samozřejmě, že ho hned běžel vzít a zachránit, aby zkrátka ten dráček v něm přežil. Hned v momentě, co se jeho ruce dotkly těch šupin, pocítil silný záchvěv určitého spojení a vtisku. Tak věděl, že si to vejce nenašel on, ale že to bylo právě naopak. Byl z toho naprosto nadšený, tudíž se hned pochlubil Betty, která z toho byla také celá pryč. Pospíchali poté domů, aby vajíčko dali do tepla na stojaté místo, kde by mělo klid. Kieran se o vejce staral jako o něco lidského, jelikož ho s drakem pojilo neuvěřitelné pouto, které ještě nikdy nepocítil. Nezáleželo na tom, že se ještě nevylíhnul, což se však stejně stalo, po měsíci. Jeho drak byl speciální v tom, že byl albín, tudíž se mu ukázal malý bílý dráček. Hned poté tedy nastoupil na akademii dračích jezdců. Nebyla zrovna blízko, tudíž mohl domů přijíždět jen na víkendy a prázdniny. Zprvu nechtěl Betty nechávat s otcem doma, ale brzy mu došlo, že nebylo moc co jiného dělat. Snažil se jí to pokaždé, co byl doma však vše vynahradit a naštěstí jim to jejich krásný sourozenecký vztah nenarušilo, naopak si vážili své přítomnosti o to více. Kieranovi to na akademii dračích jezdců šlo, ikdyž to bylo složité. Párkrát mu šlo o život, přeci jen to nebyla akademie pro slabší jedince, ale naštěstí si se vším svým způsobem poradil. Akorát ho jednou popálil cizí drak, tudíž má doteď na levém rameni z obou stran jizvu po popálenině. Nějakou chvíli jeho život byl na pouhé rutině, nic se nehoršilo, nic se nelepšilo, až tedy do té doby, dokud nedosáhl Kieran dvaceti let. Přijel na prázdniny domů, pozdě večer a hned ho mezi dveřmi domova čekalo nemilé překvapení. Otec mu totiž oznámil, že Betty někam zmizela. Nebydleli v žádném velkém městě, žili na venkově obehnaným přírodou, tudíž mohla být opravdu kdekoliv. Kieran ani na chvíli neváhal a šel s panikou hledat. Dokonce mu pomáhal Falkor, jeho drak, kterému také záleželo, aby jeho osmiletou sestřičku našli. Také, že našli, ale pozdě. Kie ji našel kousek od jeskyně v lese, kde se příroda zdvihala do hor, nehybnou bez známek života. Zvednul její nehybné tělíčko, které bylo studené a zároveň vysušené, jakoby se mu měla holčička doslova rozpadnout v rukou. Se zdrceným srdcem si i na jejím zápěstí všiml dvou ran, pochopitelně od špičáků upíra. Nemohlo se už nic dělat, jelikož v dívce téměř nezůstala žádná krev. Kieran si z následujících dní moc nic nepamatoval, vše bylo naprosto bezradné, tragické a hlavně v mlze. Otec ho okamžitě vyhostil z domu, jelikož byla prý jeho vina, že svou sestru nenašel včas, kdy jí mohl ještě pomoct. Byla to jeho vina. Jen a jen jeho vina. Stal se osmým a měl nějakou chvíli pocit, že tak skončil jeho život. Nejdřív mamka, poté malá Betty, za což dokonce mohl on sám. Kdyby neměl Falkora, už by nebyl, to jen jeho nejbližší přítel ho držel při životě a právě mu poradil, aby navštívil palác a poprosil královskou rodinu o pomoc, což se také stalo. Díky své fyzické zdatnosti byl schopen levou zadní splnit výcvik strážců, načež se jedním tedy stal a dostal se do druhé kasty. Teď pracoval v paláci již tři roky a výcvik dračího jezdce měl samozřejmě za sebou.