Minulost:
Gabrielovo dětství nebylo už od počátku úplně dokonalé. Narodil se páru mladých vlkodlaků, kteří byli obětí předem domluveného manželství. Již při prvním setkání mezi nimi nebyla žádná magie a ani postupem let se nevytvořila. Chlapcova matka však byla ztělesněním anděla. I přes to, že svého muže nenáviděla, k Gabovi měla speciální vztah. Předávala mu veškeré zkušenosti, učila ho porozumět vědě a zapálila v něm lásku k učení. Ke svému otci si však nikdy chlapec cestu nenašel. Když mu bylo třináct let, jednoho večera slyšel z ložnice jeho rodičů velikou hádku. V tomto věku už si začal uvědomovat, že jejich vztah není úplně ideální. Nasadil si však sluchátka a snažil se noc i onu hádku zaspat. Avšak druhý den ráno byl probuzen policií. Neměl tušení, co se stalo. Až později se dozvěděl, že se stala veliká tragédie a jeho matka, údajně nešťastnou náhodou, zemřela. V ten den Gabe viděl svého otce poprvé brečet. On mu však nevěřil ani nos mezi očima. Moc dobře slyšel, jak vyhrocená situace předešlou noc byla. Netroufl si však cokoliv policii říct. A ač ho smrt jeho matky hodně zranila, snažil se žít dál. Vztah s jeho otcem se nezlepšil ani po oné nehodě. Nejspíš proto, že už o to chlapec neměl zájem. V tu dobu se hodně zabral do učení. Věděl, že jediným způsobem, jak z domu vypadnout bylo, dostat se na dobrou školu. A to se mu také podařilo. Stal se z něj velice moudrý mladík. Lidé z okolí si k němu často chodili pro radu. Jednoduše ho měli všichni moc rádi. Gabriel se ke každému choval jen s nejvyšší úctou. Začal studovat diplomacii a zahraniční vztahy a v devatenácti letech poprvé vycestoval do zahraničí. Když se vrátil po nějaké době domů zjistil, že si jeho otec stihl najít novou přítelkyni, se kterou se dokonce i zasnoubil. Nejen, že tak chlapec získal novou macechu, ale také sestru. Ani ty dvě však nebyly podle chlapcova gusta.
Přišlo mu, že už doma není vítán. Dal se proto do cestování naplno. Vrátil se domů až o tři roky později. Odbilo mu čerstvých dvaadvacet let, když se vrátil do své rodné Felidie. Myslel, že zde pobyde jen pár týdnů, ale narazil na někoho, kdo mu jeho plány zcela překopal. Dívka, která se zjevila jako čistý dar z nebes a nevědomě změnila chlapci pohled na život. Gabe snad poprvé od smrti své matky našel někoho, kdo mu opravdu rozuměl. Během měsíců strávených spolu se do ní zamiloval. Přišlo mu, že našel svoji spřízněnou duši. Plánovali společnou budoucnost, navzájem si říkali věci, o kterých nikdo jiný nevěděl… zkrátka jí chlapec začal naplno důvěřovat. Dokonce se jí, jako prvnímu člověku vůbec, svěřil s tím, že má podezření o vraždě své matky. Jednoho dne se však probudil a dívka byla pryč. Bez jediného dopisu, slova na rozloučenou… jednoduše se vypařila z povrchu zemského. Gaba tahle skutečnosti dost zabolela, jakoby mu někdo zarazil dýku přímo do srdce. V té době přestal cestovat a začal se opět věnovat studiu. Možná i proto, že zoufale doufal, že se dívka jednoho dne opět ukáže ve dveřích. Zamiloval si hvězdy a astrologii. Bylo na něm však vidět, že se změnil. Přestal chodit na významné akce, stýkat se s lidmi a dost se uzavřel do sebe. Lidé v jeho okolí z toho byli zmateni. Až o rok a půl později Gabriel svolil, že opět vyrazí jako diplomat do zahraničí. V Illey totiž začala selekce a to byl ideální čas na navazování nových vztahů. A to nejen těch mezinárodních. Chlapec už totiž ztratil veškeré naděje, že by onu dívku ještě někdy viděl. A ač měl veliké problémy s důvěrou, chtěl se posunout dál a třeba i potkat někoho, kdo by zastoupil ten tíživý pocit samoty.