Minulost:
Svatba krále a královny Fangrocku nebo-li krále Bastiana Antona Nachtigalle a jeho ženy vévodkyně z Ercany - Liselotte Elke nebyla zcela domluvená z pravé lásky. Oba rody chtěli z jejich svatby a zasnoubení těžit, co největší maximum. Jestli se po čase u nich objevilo jen zrnko lásky, tak bylo hluboko schované. Jejich manželství však zplodilo hned pár měsíců po jejich svatební noci prvního nástupce na trůnu a to byla malá korunní princezna Meike. Krátce po ní se jim pak nardoilo druhé dítě, syn. Princ dostal po svém narození jméno Ezekiel, nikdo mu ale neřekl jinak než Zeki. Byla to přezdívka kterou mu začal říkat jeho sestra a která se velice rychle uchytila, takže mu tak říkali všichni. Stejně jako její sestru, i jeho vychovávala chůva, protože jeho vlastní matka s ním nechtěla nic mít. Jediné co jí tak nějak zajímalo bylo aby jí nikde nedělal ostudu a aby byl na veřejnosti dobře upravený, tím její zájem o něj končil. Dítěti ale těžko můžete vysvětlit že jeho rodič o něj zájem nejeví a Zeki se i přes její nezájem snažil o to, aby si ho jeho matka všímala, nikdy se ale nesetkal s úspěchem. Útěchu hledal vždy u jeho starší sestry, která mu skoro matku nahrazovala. Stala se pro něj vzorem, ale i někým kdo tam pro něj byl vždy. Jeho otec si na něj sice vždy když mohl čas našel, ale i tak mu matka nepřestávala chybět. Jak ale rostl, zájem o ní pomalu upadal. Brzy se mu narodila další sestra, kterou pak potkal stejný osud jako jeho a sestru. Stal se z něj ale starší bratr, což bylo něco co bral jako velkou povinnost. Chtěl svou sestřičku bránit, ale s tím už si dělal starosti jejich otec. Bál se o jejich bezpečnost, možná i více než musel. Jak rostl, začal se pomalu účastnit různých akcí jejich rodiny. Jelikož byl hodně tiché dítě, dělalo mu to problémy, hlavně tedy velké počty lidí a velká pozornost která se na něj upínala. Na jedné z těchto akcí poznal dívku jménem Love, díky které to tam celé zvládl. Byl to první den kdy jí viděl, ale rozhodně ne poslední. Brzy na svět přišla další jeho sestra, ale k překvapení všech se stalo něco zvláštního. Místo aby královna dala princeznu na výchovu chůvě jak měla zatím ve zvyku, ale o svou dceru se zajímala a milovala jí celým svým srdcem. Zeki neměl možnost svou sestřičku pořádně poznat, ale to ho ani tolik netrápilo, ne v tu chvíli. Byli to první chvíle kdy o sobě začal pochybovat. Udělal snad něco špatně že jeho matka odstavila jako kdyby nebyl nic než věc kterou nechce. Jak je možné že jí měla ráda, ale on pro ní byl jen přítěží. Snažil se na svou sestru nežárlit, ale šlo to opravdu těžko. I přes to že věděl že za to nemůže, hluboko v srdci ho to skutečně trápilo. Byla to ale také první věc, se kterou se své nejstarší sestře nesvěřil. Bál se že by byla jeho názorem znechucená, proto raději nic neřekl. Nebyla to ale jediná změna která se v jeho životě odehrála. Blížili se jeho desáté narozeniny a tak byl jeho otec velmi opatrný. Nevěděl jestli jeho syn zdědil jeho gen, proto ho na jeho desáté narozeniny zavřel a nakonec se to ukázalo jako správná volba. Zdědil po otci gen vlkodlaka, což pro něj bylo na jednu stranu velmi radostné, ale také velmi stresující. Kvůli stresu že někomu ublíží se nedokázal ovládat, což mělo za následek jen další stres, takže se ocitl v začarovaném kruhu. Kvůli depreivním stavům a panickým atakám pak musel začít brát léky, po kterých se ale cítil nesvůj, moc omámený a hlavně nesoustředěný. Vždy když je ale vysadil se jeho psychický stav zhoršil. S tímto mu ale jako s mnohým pomáhala ona dívka z minulosti, se kterou se nepřestával výdat a se kterou se stali velmi dobří přátelé, vlastně nejlepší. Říkal jí vše co ho trápilo a naopak si vždy vyslechl jí. Navzájem se podporovali a radili si, no a byla to právě i ona, komu později i řekl že začíná mít pochybnosti o tom, jestli jsou právě ženy ty kdo ho přitahují. Bál se jak bude reagovat, ale rychle zjistil že by ho jeho dlouholetá kamarádka nezavrhla kvůli tomu, že je jiný. Byla ale jediná komu našel odvahu to zdělit, přestože ho tohle tajemství velice tížilo. Bál se ale hlavně toho že by jeho matka tak našla další důvod k tomu ho nenávidět, nebo aby pro otce nebyl zklamáním. Když se se svou kamarádkou déle neviděl, bylo pro něj těžké se udržet v klidu a tak ve svých šestnácti letech poprvé ochutnal alkohol. Zjistil že když v sobě má pár skleniček, je pro něj jednodušší na nic nemyslet. Ne že by se z něj stal alkoholik, ale občas si pár skleniček dal, ať už někde venku a nebo na tajno ve svém pokoji. Nebylo to ale jediné co pro uvolnění zkusil. Jeden z jeho známých mu také čas od času sežene marihuanu, tu si ale nikdy netroufl kouřit doma. Věděl že by z toho mohl mít problém, proto to stejně jako mnoho dalších věcí tajil, ovšem tohle tajil právě i před svou kamarádkou. Další stres se na něj navalil když se otec rozhodl, že dvě jeho sestry zasnoubí. Čekal kdy přijde i za ním, ale k jeho překvapení se tak nestalo. Obou sester mu bylo rozhodně líto, ale i přes to byl rád že otec neudělal to samé i jemu. Pak nastalo vyslání jeho a jeho sester do Illei, před kterým si ho otec vzal stranou. Sice mu nevěstu nenašel, ale apeloval na něj aby se tam po nějaké sám podíval. Nezbylo mu tedy nic jiného než mu to odsouhlasit. Nebylo to tak hrozné kdyby mu sám nějakou našel, ale v podstatě mu dal jasně najevo co od něj očekává. On ale myslel hlavně na to že po delší době uvidí svou kamarádku a že to nebude jen na pár dnů. Po příletu mu byla ihned přidělena strážkyně na žádost jeho otce, no bylo mu ihned jasné že to s ní nebude mít dvakrát jednoduché.