top of page
Ikonka (3).gif

REGULUS BLACKWOOD

Rasa: Hudební víla

Status: Hráč v orchestru na akcích paláce
Původ: Avalon
Kasta: 3.

Věk: 20 let
Výška: 178 cm
Váha: 68 kg

Datum narození: 27.12.

FC postavy: Timoteé Chalamet

Hráč: Arriane

233e6dc7782c5ed42e11e7e682cfe30e.jpg

Rodinný stav: svobodný

Rodina: matka - Emma (víla hudby)
otec - Alister (víla technologie)
nevlastní bratři - Noah, Ethan a Charlie

Zájmy: hra na housle/klavír, skládání písní/textů, čtení, grafika, klidné procházky, vzdělávání se, poslouchání hudby, (má panický strach z hluboké vody)

Charakteristika:
Regulus svůj život dávno zasvětil hudbě. Hlavně tedy hře na klavír a housle. Tyto dva hudební nástroje totiž svedou zklidnit jeho poněkud chaotickou mysl. Přesto, že moc nemusí být středem pozornosti a v obklopení lidí, zařídil si skrze svého otce možnost hraní na několika akcích pořádaných palácem, kde byl doprovod živé hudby žádaný. Bral to jako poctu, při které mohl předvést plný rozsah vlastních zkušeností. Pokaždé v obklopení líbezných tónů vydávaných nástrojem je na něj hezký pohled a je vidět, jak ho to naplňuje. Mnohem víc než nějaká videoherní společnost jeho rodiny. Kvůli nátlaku, aby jedou převzal odpovědnost nad rodinnou firmou, se uzavřel do sebe a odmítá o něčem takovém vůbec slyšet. Kvůli čemuž si poštval otce proti sobě. Tomu totiž připadá, že by měl Regulus prostě dospět a být schopen přijmout míru zodpovědnosti. Škoda jen, že nikoho nezajímá, co chce sám nejmladší potomek Blackwoodů. Mladík se postupně začal ostatním odcizovat, až všechny vztahy skončily na bodu mrazu. Sám o sobě na pohled působí chladným dojmem a vyzařuje jakousi auru smutku. Kdekdo si tak může myslet, že jej nejde udělat šťastným, nebo mu je většina věcí jedno. Nepříjemný a zamračený však bývá, aby od něj lidi hned nečekali velké věci. Mlčky už jen pohledem od sebe všechny odhání a jen tak nikoho k sobě nepustí. Když ano, tak obvykle není přátelský a vlastní city neukazuje. Spíš se dá popsat za takového tichého pozorovatele s tolerancí k lidem. Bavit by se s nimi nemusel. Kvůli posedlosti mít kontrolu nad sebou samým, si dává dobrý pozor na to, jak se před ostatními prezentuje. Vnitřně se stále pokouší přemoci vlastní strach a úzkost z budoucnosti, které se nedá vyhnout. Jednou prostě bude muset proti svým snům usednout do ředitelského křesla společnosti. Což ho činí vůči tomuto faktu vnitřně nešťastným. Jedině u jedinců, na kterých Regulovi záleží, se snaží ukázat v tom nejlepším světle, ačkoli emoce ze sebe dostává pomalu. Dokáže mít někoho rád, ale spíše je to u něj poznatelné skrze činy, než-li slova. Nikomu zkrátka nerad ukazuje své citlivější já.

6dc1a53ee20092ba8970fae1417181c2.jpg
0a701dd0844c480a9a37a7f3f73e3f48.jpg
4217ba9ad6e3f29ce7fcbd6d5286e3d5.jpg
c052a98a0cfd208eb4912576cd9e99b8.webp_ex=67406051&is=673f0ed1&hm=432beb4a4118d0adf9fcafd22

Minulost:
Regulus byl vždy ten, kdo dával dohromady dvě nesourodé rodiny. Díky otcově předchozí ženě měl jednoho nevlastního bratra a díky matce hned další dva. Jako s většinou nejmladších dětí s ním nebylo zacházeno v rukavičkách a většinu času býval spíš ignorován. Ale vůbec mu to nevadilo. Naučil se žít v klidu a tichu, ode všech izolován. Vlastní emoce díky tomu pohřbíval hluboko v nitru a navenek je dostával pouze skrze hudební nástroje. Vedl poněkud skromný život. Čas od času, kdy si otec vzpomněl, že má vlastně ještě jednoho vlastního syna, byl požádán k sestavení hudebního podkladu do vznikajících her rodinné videoherní společnosti. Reggie od té špetky náklonnosti po mnoha letech nic neočekával. Bral to jako práci, za kterou nakonec dostane dobře zaplaceno. Nic víc, nic míň. Samotné hraní her ho nikdy nebavilo a skládání hudby na tak vysoké úrovni mu jistě v budoucnu poté otevře dveře k vysněné kariéře hudebního skladatele. Mimo vliv rodiny.
Jenže se situace v rodině zcela změnila, když Regulův starší bratr z otcovy strany zemřel a on měl nahradit jeho místo, coby dědic společnosti. Jak se to doslechl, pomalu se mu zhroutil celý svět. Nejen, že z té situace nebylo úniku, také se musel ve svých zálibách uskromnit a dát je do pozadí. Najednou byl v očích otce ten hlavní, přinucen se tvářit, jak je náramně poctěn. Ale kdo by byl? Hned po smrti bratra, kterého bral za vlastního a zhroucení možné kariéry. Jedinou útěchou pro Reguluse zbyla možnost hrát na akcích pořádaných palácem, kterou mu snad jako jedinou věc v životě zařídil vlastní táta. A také utajené vykoupení do vyšší kasty, na které vydal téměř všechny své našetřené úspory. Jestli ho taková útrata mrzela? Ne. Alespoň poprvé v životě cítil, že udělal správnou věc a jen slepě nenásledoval ostatní.

Všechny texty jsou majetkem RPG. Zákaz kopírování bez souhlasu adminů.

bottom of page