VERA AURELIA ROWLAND
Rasa: Vlkodlak (smečka: Hadonoš)
Povolání: Módní návrhářka
Provincie: Luparia
Kasta: 2.
Věk: 24 let
Výška: 167 cm
Váha: 61 kg
Datum narození: 7.5.
FC postavy: Sharon Alexie
Hráč: mitchell
Rodinný stav: svobodná
Rodina: matka Jude Rowland; vlkodlak (Beran), nezvěstná
otec Gregory Rowland; vlkodlak (Beran), nezvěstný
Zájmy: móda, návrhářství, kreslení, fotografování, detektivní práce, pozorování včel (ačkoliv má velkou alergii na včelí bodnutí), plyšoví medvědi, šermířství
Charakteristika:
Originální osobnost, to je Vera Aurelia Rowland. Tmavá bezchybná pleť, tmavé kudrnaté vlasy, které když rozpustí, tvoří roztomilé afro. Většinou je však udržuje v malých copánkách různých druhů tak, že ji splývají po celých zádech. Má štíhlou postavu a je nižší, než by se z pohledu na fotografie zdálo. Se svým typickým stylem chůze a hlasitým smíchem je v davu lehce rozpoznatelná již z dálky, hlavně díky svému osobitému stylu. Všechny své outfity má pečlivě promyšlené, často nosí pouze kousky, které si sama navrhla. Někdy by se mohlo zdát, že je její styl trochu chaotický, avšak to je pro Veru typické.
Není uspořádaná ani pořádná. Její pokoj občas vypadá jako po výbuchu. Ona sama vám však řekne, že “vše má své místo”. Kdybyste se ji ale zeptali, kde něco je, pravděpodobně to bude následující hodinu hledat. Slovo, kterým se dá Veřina povaha jednoduše popsat, je hlučná. Nikdy se nebála říct ostatním svůj názor, ať už se jednalo o její vrstevníky či dospělé. Možná proto je často označována za drzou. Málokdy zůstane nestranná, vždy musí mít vlastní pohled na věc a mile ráda se o svůj názor podělí. Je vášnivým diskutérem, čemuž dopomáhá i její extrovertní nátura. Vera jako by se pro společnost narodila, proplouvá rozhovory hladce, i když někdy za sebou zanechává zmatek. Někdy může mluvit o všem až moc dlouho a nedokáže dobře ovládat svou hlasitost. Dalším negativním důsledkem její upovídanosti je i složitost, s jakou udržuje tajemství. Jednoduše se prořekne. Je velmi energická a akční. Nedokáže sedět v klidu delší dobu. Do projektů se pouští se vší vervou a je velmi vášnivá ve všem, co dělá. Nicméně ale je i více než časté, že toto její pohlcení velmi rychle pomine, zejména když se věc stane pro ni stereotypní, nebo ji jednoduše přestane bavit. Někdy dokáže novou kolekci vymyslet během týdne, avšak v jiných momentech naopak návrhy odloží po hodině a pak se k tomu měsíc nevrátí. Je si však vědoma, že pro výsledek je potřeba něco udělat a nemůže jen tak sedět a čekat, že se modré z nebe samo snese. Takže pokud potřebuje, dokáže sama sebe přemoci a onu práci dokončit.
Vera na sebe ráda přitahuje pozornost a ráda je jejím středem. Užívá si pohledy ostatních a zbožňuje chválu. Negativní názory ji ale v podstatě nezajímají Dělá pouze to, co chce a co sama uzná za vhodné. Nemá smysl ji do něčeho nutit, protože má svou vlastní hlavu, a to téměř ve všem. Naopak je si ale vědoma toho, jakou sílu slova mají a kdy překročila čáru až moc. Pochopí, když se plete a je schopná dát jiným za pravdu. Ale je pro ni důležité zůstat věrná sama sobě. Nikdy si tedy nebere slova ostatních k srdci. Její řeči samy o sobě mohou být někdy pichlavé a ublížit jejím blízkým. Vera si to sama někdy ani neuvědomí, ale když ji napovíte, že vám ublížila, omluví se.
Celkově by se Vera dala popsat jako rebelka. Nemá zájem o pravidla ani o připomínky. Svoje názory prosazuje nejen slovy, ale i svojí tvorbou a nesnese nespravedlnost. Často proto mluví pro minority, které nemají tu sílu mluvit samy. Je osobitá, odvážná – i když se bojí malých prostor – a svá. Je ráda, kým je a nemá v plánu se pro nikoho měnit.
Minulost:
Narozena do rodiny dvou vlkodlaků, Vera měla poměrně klidné dětství. Jejich domov byl plný lásky a smíchu, nikdy se zde jeden nenudil. Rodiče ji skoro až rozmazlovali, nikdy na ni nezvýšili hlas a dostalo se jí všeho, co potřebovala. Přes všechno bohatství, které v jejich rodině kolovalo, tak toho Vera nikdy neměla hodně. Její rodiče byli minimalističtí a přes svoji právnickou kariéru se usídlili v lese uprostřed ničeho, kolem pouze stromy a příroda. A bylo v tom jisté kouzlo, ráno je budil zpěv ptáků, sem tam se dalo zahlédnout lišku či jelena a celkově to bylo velice klidné prostředí.
Jakmile rozuměla slovům, začali ji Jude a Gregory připravovat na její první přeměnu. Vždy bylo jasné, že z Very vyroste vlkodlačice, proto si chtěli být jistí, že je na to připravená. S desátým rokem přišel i ten první úplněk. Přes veškerou tu přípravu to nebylo pro Veru nic příjemného. Možná za to mohla její divoká povaha a neschopnost soustředit se, ale Veře se nikdy nedařilo ovládnout vnitřního vlka. Dobrovolně tedy radši trávila úplňkové noci v řetězech, než aby někomu ublížila.
Smečka jejich rodičů – Berani – do které tenkrát patřila, ji kvůli nedostatku talentu nikdy moc nemusela. Byla spíše takovou omegou. Zato ve škole Vera jen vzkvétala. Učitelé ji sice zase tak v lásce neměli – často vyrušovala a neměla problém se s autoritou hádat, pokud ji něco přišlo špatné nebo nespravedlivé – naopak ale mezi spolužáky byla velice oblíbená. Už od malička měla svůj osobitý styl, který všechny slečny obdivovaly, a navíc měla dobrý smysl pro humor.
Několik let uběhlo a dívenka stále nebyla schopná se samovolně přeměnit, všechno probíhalo stále stejně a Vera v tom našla i jistou rutinu, na kterou si začínala zvykat. Jedné noci, za nějakého 46. úplňku, se však vše změnilo. Toho rána se její rodiče totiž domů nevrátili, aby ji osvobodili z jejího vězení. Uběhly možná hodiny, dny – Vera sama neví, kolik času v temném sklepě strávila – a po dalším životě ani známky. A pak, jako by se z nebe snesl, objevil se její spolužák a kamarád Jimmy, který se začal strachovat co zlého se přihodilo, když se třetí den neukázala ve škole. Jimmy ji osvobodil z jejího úplňkového vězení a pomohl jí postavit se zpět na nohy.
Následující týden a pár dní strávila Vera hledáním svých rodičů, jakýchkoliv vodítek, které by ji k nim dovedli. Doteď však nepřišla na to, co se s její rodinou tenkrát stalo. Té noci se rodiče vypařili a nikdo je nikdy nenašel, živé ani mrtvé.
Po několika měsících truchlení se vrátila zpátky do školy. Její známky nikdy nebyly dobré, většinou však stačily. Ale s tolika zameškanými hodinami byla nucena opakovat ročník. Ujala se jí Jimmiho rodina, která ji přijala jako vlastní dceru. Vera si sice nikdy nedovolila od nich přijmout nic zadarmo, radši využívala peněz, které ji zbyli po rodičích (a že jich nebylo málo), ale uzemnila ji ta myšlenka, že má někoho, kdo se o ni postará.
Úspěšně ukončila základní školu a nastoupila na střední, uměleckou se zaměřením na návrhářství. Začala prosazovat svůj talent, její návrhy byly většinou dosti extravagantní, hlasité a pokaždé se se svojí kolekcí snažila něco říct, což koneckonců dělá do dnešního dne. Už v mladém věku si pro sebe udělala jméno, proto po ukončení středního vzdělání dál nestudovala a místo toho se rozhodla následovat své sny a vytvořit si vlastní značku. Hned po ukončení školy se také přestěhovala do jiného města, kde by ji všechno nepřipomínalo ztracenou rodinu. Právě v tomto novém městě narazila na poměrně novou smečku Hadonoš, do které se se svolením alfy přidala. Její život se v tu dobu začal obracet dost k lepšímu. Jejím návrhům se dařilo, cestovala Illeou se svými kolekcemi, pořádala módní přehlídky a podobně.
V koutku duše ji však nikdy nedala pokoj myšlenka, že její rodina tam stále někde je. Se svým pátráním pokračovala a stále pokračuje dlouho poté, co policie případ odložila stranou. Dlouhá léta nepřišla na nic nového, až se jednoho dne objevilo vodítko spojené se starým soudním procesem, které ji dovedlo až k podání přihlášky do selekce.