Minulost:
Matthew se narodil do velmi šťastné rodiny. Jeho rodiče si vždy přáli dítě, ovšem to, že byli upíři, jim početí značně komplikovalo. Díky své nesmrtelnosti sice neměli kam spěchat, ale nedočkavost byla i tak velmi silnou emocí. Proto když jeho matka zjistila, že je doopravdy těhotná, zavládlo obrovské veselí. Matthew se narodil jako vymodlené dítě a díky tomu mu rodiče celé dětství dávali úplně vše, co mohli. Matthew si to tehdy neuvědomoval, ale byl vcelku rozmazleným dítětem. Rodiče měli menší restauraci, která ale skvěle vydělávala a rodina tak netrpěla žádnou nouzí. Teprve až když šel Matthew do školy, tak pochopil, že má velmi spokojený život. Nic mu nechybělo, kdežto děti okolo kolikrát takové štěstí neměly. Nechápal, proč všechny děti nemohou mít tolik hraček a proč některé nemohou ani chodit do školy. Jakmile tahle bublina nevědomosti praskla, Matt si uvědomil, jaké štěstí má a zařekl se, že si toho všeho bude vždycky vážit. Že je fénix zjistil na druhém stupni základní školy. Se spolužáky byli bruslit na zamrzlém jezeře a při klasickém klučičím blbnutí dva jeho kamarádi nešikovně spadli. Jeden si rozřízl ruku o brusli toho druhého. Během chvilky bylo všude hodně krve a několik z nich se stresem rozbrečelo. Jenže slzy Matta, který se snažil rychle ránu obvázat aspoň svou bundou, ránu vyléčily. Až poté zjistil, jak se rodičům ulevilo. Nemusí svého milovaného chlapečka nikdy ztratit. Matt sice schvaloval jejich způsob života. Byli to jeho rodiče a on je miloval. Jenže být upírem ho v té době nijak nelákalo. Nechtěl by se v dospělosti nechat proměnit. Takhle mohl dál vyrůstat bez toho, aniž by tato možnost visela ve vzduchu. Absolvoval střední školu, během které pomáhal rodičům pravidelně v restauraci a postupně si tu práci zamiloval. Vaření jako takové mu přišlo fajn. Ale sledovat pekaře, jak připravují různé dezerty, to bylo jako magie, které se nemohl nabažit. S pekaři měl skvělý vztah, často jim pomáhal a spoustu se toho od nich naučil. Vyhrál i několik školních soutěží v pečení. Po škole absolvoval hned několik profesionálních kurzů a během pár měsíců mohl v restauraci pracovat jako plnohodnotný pekař. I když chtěl vždycky víc. Nějaký větší podnik v Avalonu nebo dokonce v zahraničí. Vypracovat se na jednoho z nejlepších pekařů na světě. Osud pro něj měl ale jiné plány. Když mu bylo 23, Mistfallu se objevilo několik lovců, kteří si od obyvatel zjistili, že Matthew je fénix. Šlo jim o jeho léčivé slzy a magické brky, jak už to u fénixů často bývá. Při jednom z jejich útoků přišli o život oba jeho rodiče a rodinná restaurace lehla popelem. Matthew se jen tak tak dostal pryč a schoval se v lese, kde svým zraněním podlehl. Nebyl ale zasažený elfím šípem, a proto poprvé zažil, jaké to je vrátit se k životu. Jenže to, do jaké situace se probral, se těžko dalo za nějaký pořádný život pojmout. Domů se vrátit nemohl. Nezbylo mu víceméně nic. Jen banda lovců na krku. V domě, kde bydleli, si vzal několik zbraní, tašku s oblečením a vydal se na útěk. Musel se dostat co nejdál a co nejrychleji. Postupně prošel a projel hned několik provincií. Vždy se zastavil maximálně na několik týdnů, než zjistil, že ho lovci opět našli. Takhle byl na útěku 4 roky, než potkal Nicole. Také byla fénixem a stejně jako jeho jí pronásledovali lovci. Oba dva spojili své síly a od té doby už byli na útěku jedině spolu. Jenže utíkat věčně nejde. Matthew už dál tenhle život nezvládal. A když se ocitli blízko Avalonu, padl vcelku dobrý nápad. Avalon je plný lidí a různých ras. Schovají se tam nejsnáž. A protože pod sluncem je největší tma… Palác zrovna nabíral zaměstnance kvůli chystané Selekci. Lovci určitě nebudou riskovat útok na celý palác jen kvůli jim dvěma. Matthew využil své zkušenosti s pekařstvím a byl přijat jako palácový pekař a Nicole byla přijata také jako zaměstnanec . Jejich nový život mohl začít. I když je hrozně zvláštní si po takové době zvykat na normální lidský režim.