top of page
Ikonka (3).gif

CERIDWEN ARTISTIAD

Rasa: Múza

Povolání: Malířka
Provincie: Chthonia
Kasta: 5.

Věk: 19 let
Výška: 167 cm
Váha: 55 kg

Datum narození: 12.2.

FC postavy: Amelia Zadro

Hráč: jemappellemakyn

7cbf6eb6d122f6be4d0a7d26531e5812.jpg

Rodinný stav: svobodná

Rodina: Matka – Dottie Artisiad (rozená Wright) - čarodějka
Otec – Phillipe Artisiad – člověk
Starší sourozenci (seřazeni od nejstaršího): 1. sestra Amelia Artisiad – čarodějka 2. sestra Andrea Artisiad – člověk 3. bratr Arthur Artisiad – člověk 4. sestra Bettany Artisiad – člověk 5. bratr Brian Artisiad – čaroděj 6. bratr Caleb Artisiad – člověk

Zájmy: Kreslení a malování, chození do přírody, poslech a skládání hudby, psaní básní, pozorování ptáků, sledování dění kolem sebe

Charakteristika:
Ceridwen Artisiad se na první pohled jeví jako obyčejná dívka z páté kasty, a vlastně tomu ani není jinak. Světlá pleť, poměrně štíhlá postava, hnědé vlnité vlasy… Nejvíce jsou na ní unikátní její šedomodré oči, z nichž má jedno částečně hnědou duhovku. Kdekoliv ji potkáte, na tváři bude mít jemný a k tomu i upřímný úsměv. Cerie je milá a hodná dívka, která ráda pomáhá lidem v nouzi. Věří v to, že každý člověk v sobě má aspoň kapku dobroty, a že všichni si zaslouží druhou šanci. Kolem sebe roznáší auru laskavosti a dobroty, a i když se k ní zachováte sebehůř, ona vám to nikdy neoplatí. Je kamarádkou do deště – vyslechne si vaše problémy a když budete chtít, dá vám i dobrou radu. Je také loajální a když už se pro něco rozhodne nebo něco slíbí, můžete si být jisti, že své slovo dodrží. Díky tomu by se i mladá Artisiad dala nazvat jako naivní nebo dokonce i hloupá. Důvěřuje lidem občas až moc, což může lehce přilákat někoho s ne až tak dobrými úmysly. I přes mnohá spálení však Ceridwen lidem stále důvěřuje a nezáleží jí na tom, že o ní ostatní kvůli tomu hovoří jako o hlupačce. Pravdou ale je, že Cerie je chytrá dívka, jen nemá za potřebí to nikomu dokazovat. Když její pohled zaujme cokoliv, ať už se jedná o něco třpytivého či zajímavou knihu, rázem přestává poslouchat. Také se jí často stane, že se zahledí do prázdna a ztratí se ve svých vlastních myšlenkách. Tyto věci ovšem ale neovládá a víceméně patří k jejím neduhům. Celým svým srdcem miluje umění, a to v jakékoliv formě, možná i proto se mu ráda věnuje ve svém volném. Též miluje učit se o historii, a to nejen své vlasti. Mimo to se zajímá i o studium cizích jazyků, i když k tomu nikdy neměla dostatečné finanční prostředky. Další její zálibou, kterou by někdo mohl nazvat až výstředností, je její obliba v poznávání nových věcí a v tom, jak fungují. Jednoduše se nadchne do něčeho nového a nebude váhat se svými, někdy až všetečnými, otázkami. Jedna z mála věcí, kterou Cerie nenávidí, je násilí, ať už páchané na zvířatech, či mezi lidmi nebo i jednotlivými nadpřirozenými bytostmi. Vždy se snaží všechny udobřit a když se jí to nedaří, cítí se z toho špatně. Také moc nezvládá, když na ni někdo křičí, a i přes to, že kritiku na její vlastní osobu snáší ve většině případů dobře, stačí jedna dobře namířená jízlivá poznámka a je z toho nesvá. Mladá múza též věří ve všechny pověry, ať už se jedná o věci, které nosí smůlu, nebo o pouhá znamení „něčeho špatného“. Například otevře všechny šuplíky v domě pro štěstí, zaklepe na dřevo, aby něco nezakřikla, nebo se zeptá vesmíru, aby jí vyslal znamení, že se stane něco špatného.

eb6439ff8af524ab1b769bbe45470b3d.jpg
422ed1f02caff8dc954ded5f08a3a411.jpg
b78d259dc8356b2e6b39b5e79ba1df30.jpg
2769cb06047bc1430807cafed7f37a90.jpg

Minulost:
Matka Ceridwen, Dottie, se narodila do čtvrté kasty jako sedmá z devíti dětí čarodějnické rodiny Wrightů pocházející z provincie Chthonia. Vyrůstala společně se svými sourozenci, ale nikdy si nebyli příliš blízcí. Dottie to vždy více táhlo k lidem než k jejímu vlastnímu druhu. Když vyrostla, otevřela si, na rozdíl od jejích sourozenců, kteří měli „Daleko zajímavější plány, Dot,“, obchod s magickými předměty. Byla se svým životem spokojená, ale toužila po tom zahájit jednu velkou rodinu. Její matka vždy kladla důraz na to, aby měla minimálně sedm dětí, protože by se pak zrodila múza. Jelikož ale mladá čarodějka neměla se starou kladný vztah, rozhodla se, že dětí bude mít maximálně šest. Jednou, když se vracela z večerní procházky, slyšela podivný zvuk z jedné z postranních ulic. Byl to muž, přibližně jejího věku, kterého někdo napadl a nevypadalo to s ním vůbec dobře. Odvedla ho k sobě do krámu, kde se postarala o jeho zranění a tím mu zachránila život. Byl jí za to neskutečně vděčný, a tak jí složil píseň a začal jí dělat společnost. Začali se scházet čím dál tím víc a posléze se do sebe zamilovali. To se však nelíbilo jejím rodičům, protože Phillipe byl prostý člověk, a ještě navíc z páté kasty. Dali Dottie na výběr mezi jejím vyvoleným a jejím dědictvím, ona si však bez váhání vybrala lásku, a tak ji rodiče vydědili, čímž přišla o finanční podporu a její krámek pomalu začal chátrat a už nebyl takový, jako dřív. Pořád v něm však pracovala, i když už jí to vynášelo na pouhou nezbytnou obživu. Spolu s Phillipem byli šťastní a po svatbě přijala jeho jméno společně s kastou. Netrvalo to příliš dlouho a narodilo se jim první dítě, nebo přesněji dvě děti, dvojčata Amelia a Andrea. A jelikož Dottie i Phillipe vždycky toužili po velké rodině, dětí v pravidelných úsecích přibývalo. Třetí se narodil Arthur, čvtrá Bettany a pátý Brian. Caleb měl být poslední, šesté dítě, takže celou rodinu překvapilo, když Dottie znovu otěhotněla. A i přes své dřívější rozhodnutí si své sedmé dítě nechala. Po devíti měsících se narodila malá holčička, která se stala posledním přírůstkem do rodiny Artisiadů. Dostala jméno Ceridwen, které jí vybral její otec. Už od malička byla Ceridwen jiná. Často se někde zakoukala a nevšimla si, že její doprovod poodešel dál. Jednou, když jí byly čtyři roky, utekla za veverkou do lesa a nikdo jí celý den nemohl najít. Večer se vrátila domů celá ušpiněná, ale s úsměvem od ucha k uchu. Rodiče ji naštěstí jen lehce pokárali a od té doby na ni dávali pozor víc než na všechny ostatní sourozence dohromady. Sedmá dcera sedmé dcery vyrůstala poklidně se svými sourozenci a rodiči v podkroví jednoho z menších divadel u nich ve městě. Moc peněz nikdy neměli, ale i přes všechny nepříjemnosti s tím spojené byla rodinka šťastná, protože měli jeden druhého. Matka učila všechny své děti obdařené magickými schopnostmi kouzla, ale latinsky naučila mluvit všechny své děti, protože se domnívala, že by se jim to mohlo někdy hodit. Všichni také docházeli do nedaleké školy. Otec je zase učil hrát na všechny možné hudební nástroje. Na začátek svých školních let Cerie moc nevzpomíná. Až do své sedmé třídy byla spíše samotářkou a podivínkou, a jí to tak i vyhovovalo. Vždy raději trávila čas ve svém vlastním světě než v tom reálném, buďto ponořena do knížek nebo do svých vlastních kreseb či maleb. První opravdovou přítelkyni, vlkodlačici Amandu, získala až později, když spolu měli pracovat na větším výtvarném projektu do školy. Od té doby byly nerozdělitelné a trávily spolu co nejvíce času. Ostatní jejich spolužáci je ale moc rádi neměli a často si z nich utahovali. V tu dobu také matka začala svou nejmladší dceru učit užívat své schopnosti coby múzy. Ceridwen o to však nikdy moc nestála, a dá se i říci, že nebyla až tak pilnou žačkou, neboť jí přišlo nemorální ovlivňovat vůli ostatních. Zapřísáhla se tehdy, že svými schopnostmi bude jen podporovat lidi, kteří sami sobě nevěří nebo potřebují a nikdy nikoho neovlivní k něčemu špatnému natož proti jeho vlastní vůli. Dottie, ačkoliv to nikdy nepřiznala, byla ráda za toto rozhodnutí své dcery. Samozřejmě se s tímto svým rozhodnutím svěřila své nejbližší kamarádce, Amandě, avšak ta do té doby netušila, že Cerie je ve skutečnosti múza, a ne pouhá čarodějka. Lehce ji to udivilo, ovšem nijak to dál neřešila. Minimálně tedy před Ceridwen ne. Ve skutečnosti však měla Amanda nápad, a to pomstít se všem jejich spolužákům za to, jak nehezky se k nim chovali. Proto se jednoho dne rozhodla, že Ceridwen přemluví. Začala nenápadně podstrkovat její názory a pokoušet nejmladší Artisiad, aby své schopnosti více užívala. Moc se jí to ale nedařilo, protože Cerie byla věrná svému slovu. Vyeskalovalo to až v hádku mezi oběma děvčaty a kdyby nezakročil Brian, Ceriin o čtyři roky starší bratr, možná by se Amandě podařilo i své kamarádce ublížit. Od té doby se spolu nebaví, a i přes to, že to Ceridwen mrzí, dávno Amandě odpustila a kdyby se rozhodla se znovu začít přátelit, přijala by ji s otevřenou náručí. Našla si sice pár dalších přátel, ale nikdy s nimi nenavázala tak silné pouto jako právě s Amandou. Pokračovala ve svých studiích a díky své ne příliš obstojné pozornosti spíše procházela, než že by patřila mezi premianty. Jediné, v čem patřila mezi nejlepší z nejlepších, byla historie a dějiny. Doma se navíc místo učení věnovala více svým koníčkům a rozvíjela svůj talent v malbě. Později začala svoje díla i prodávat, aby tím pomohla platit účty svým rodičům. Nikdy si ovšem neúčtovala příliš vysoké ceny, aby její umění bylo finančně dostupné i pro ostatní. Občas dokonce daruje svá díla zadarmo, protože si stojí za tím, že úsměv na tváři je lepší než hora peněz. Před rokem její otec onemocněl vážnou chorobou, a tak se její matka rozhodla zůstat doma, aby ho mohla léčit. I všichni její starší sourozenci, kteří už bydlí ve svých vlastních bytech či domech, dojíždí pravidelně zpět do jejich rodného města podívat se, jak se mu daří. Od té doby je u nich v podkroví zase rušno, což se Ceridwen líbí. Nikdy nebyla velký fanoušek ticha. Phillipův stav se ale moc nezlepšil, i přes všechno dušování jejich matky. Neměli totiž peníze na ingredience do složitějších lektvarů. Proto se Cerie rozhodla přihlásit do Selekce. A taky pro to, aby se mohla podívat do královského zámku, protože jí vždycky přišel neskutečně fascinující.

Všechny texty jsou majetkem RPG. Zákaz kopírování bez souhlasu adminů.

bottom of page