Minulost:
Byla tropická letní noc, když se na svět mladému, za to však vlivnému páru diplomatky a politika, narodila malá holčička, pojmenována snad ještě magičtějším jménem, než je ona samotná. Aurora. Tato dívenka už od batolete byla pýchou rodiny. Byla okouzlující, inteligentní, na všechny milá a přesto jak malinká byla, vždy se snažila zachovat jako pravá dáma. Nikdy nebyla to uřvané, energetické dítě. Ve školce si tiše hrála a učila se pracovat se svými dovednostmi, mezitím co ostatní děti běhali po lesích jako neřízené střely. Její energetická a společenská část, se začala projevovat spíše až v soukromé dívčí škole, založené přímo pro víly, které zde rozvíjely své schopnosti naplno a měly možnost zjišťovat své hranice. V této době začala poznávat první lásky, přátelství, ale i zklamání a to především od své rodiny. Mezitím, co ostatní děti dostávali od rodičů spoustu lásky, Rory jí nedostávala skoro vůbec. Už jen díky tomu, že měla rodiče kariéristy, kteří se mnohem radši zajímali o svou práci, než svou dceru. Nechodili skoro na žádné besedy, ani akce a to na této blondýnce zanechali jistý odkaz. Připadala si, že není pro pozornost dostatečně dobrá. Ve svých učebnicích se začala doslova potápět a snažila se být ve všem nejlepší. Jen proto, aby si dokázala, že je dost dobrá a aby dosáhla uznání od rodičů. A to jí bohužel nebylo dodáno ani když začínala být perfektní snad ve všem. A tak se musela Rory smířit s tím, že její rodina nepatří mezi tu milující. V tuhle dobu už jí bylo kolem třinácti let a byla svými rodiči snad nakažená, neboť i její mozek začaly zaplavovat myšlenky týkající se pouze její budoucí kariéry. Díky takovému novému mindsetu přišlo období, kdy se začala vzdalovat od přátel a mezitím, co všichni kteří znala nastoupili na střední školy v její provincii, Rory se dostala na nejprestižnější střední školu v celé zemi, kvůli které musela na internát do hlavního města - Avalonu. Díky tomu se nejen od své rodiny neskutečně vzdálila I citově a přestala to být ta pravá rodina, ale také by se dalo říct, že jí hlavní město začalo kazit. Samozřejmě, že stále dbala na své známky a budoucí kariéru, ale s novým městem prochází i noví lidé a nové prostředí. A Rory se chytla vskutku živé party, ve které se nedbalo tolik na studiu, jako spíše na vzpomínkach a spontánních akcí, což byl jakýsi kámen úrazu. Z poctivé a téměř dokonalé dívky se začal stávat v uvozovkách gangster. Poprvé se opila, poprvé zkusila cigarety, poprvé přišla do školy s kocovinou, poprvé šla radši na festival, než do školy. Poznávala samé své poprvé, které jí jen kazilo. Šíleně kazilo. V jednu chvíli jí dokonce hrozil vyhazov ze školy, což když se dozvěděli její rodiče, začalo zcela nové peklo. Aby měli svou dceru pod kontrolou, přistěhovali se do Avalonu za ní a nastolili zcela nová, snad až vězeňská pravidla. Žádné chození ven. Žádný internát. Žádné akce. Její trest za neposlušnost se začal točit převážně jen v učení a hledání nových koníčků, při kterých se podle rodinného terapeuta měla dát opět do 'normálu.' ze začátku to bylo to nejkrutější mučení, které zatím zažila. Nudila se k smrti. Učení se jí začínalo znechucovat a užírala se v sebelítosti. Tedy až do té doby, co byla se školou na exkurzi sebepoznávání a tam přišla na svůj nový koníček - fotografování. Když o tom řekla rodičům, dívali se na ní jako na blázna, ale po pár dnech škemrání a vyvíjení psychického nátlaku si přeci jen svůj první foťák vyprosila. V této době už jí bylo 16 let a díky svému koníčku začala poznávat spoustu nových lidí, tentokrát těch, kteří jí skvěle sedli a nemusela se před nimi jakkoliv přetvařovat. Konečně se začala cítit zcela sama sebou. Začala opět milovat svou školu a svůj život. A dost se to podepsalo jak na jejím chování, tak na jejích známkách. Začala se účastnit různých filantropických akcí, které si neskutečně oblíbila a dokonce se dostala do atletického běžeckého týmu. Týmu, kde poznala svou první lásku - Ryana. Byl to zcela dokonalý muž. Vysportovaná postava, pronikavě modré oči, vždy rozcuchané kaštanové vlasy a ten nádherný Hollywoodský úsměv, ze kterého Rory tála. Netrvalo jí dlouho, než se s Ryanem začala bavit. A když zjistila jak sladkou má ten kluk poavhu, zamilovala se snad ještě více. Jedna a jedna se dalo dohromady a z těch dvou vznikl zamilovaný pár. A její život začínal vypadat téměř dokonale. Když už byla smířená se svou rodinou, všechno bylo krásné. Měla skvělé známky, skvělé přátelé a toho nejskvělejšího přítele. Nebo si to aspoň myslela do doby, než jí jednoho dne oznámil, že letí na výměnné studium do Ercany. Ze začátku si oba nalhávali, že vztah na dálku by mohl vydržet, ale jakmile uběhl měsíc od jeho odjezdu, oboum bylo jasné, že tahle láska očividně nebude natolik silná, aby vydrželi vztah na dálku. A tak přišel rozchod. Smutný, ale klidný, který jí stejně zasáhl dostatečně, aby se na další rok dostatečně zhroutila na to, aby se od všech začala stranit a opět se soustředila jen na školu, přijímací řízení na vysněnou vysokou a své koníčky. Její přátelé se pokoušeli jí z tohoto divného truchlení dostat a dokonce jim to začalo vycházet, ale to by se nemohla dozvědět novinku o tom, že její ex si v klidu našel někoho nového a očividně na ní už dočista zapomněl. Už jen to byla další motivace k tomu, se z tohoto místa co nejrychlejší dostat. A to se jí také podařilo, když se dostala na vysokou školu, díky které byla další krůček ke svému životnímu snu. Svou školu zcela milovala. Nebylo to jen o učení, ale také o poznávání. Díky oboru diplomacie a mezilidských vztahů začala cestovat všude po světě za poznáváním vlivných lidí a to celé se bralo jako praxe. Díky jejím excelentnín známkám jí dokonce bylo nabídnuto strávit celé léto v Xanthorii jakožto první přímou diplomatickou cestu. Ze začátku to bylo o spoustu schůzkách, ale později začalo být vše uvolněnější. A to dokonce natolik, že si stihla vytvořit románek a zamilovat se každou buňkou svého těla. Místo diplomacie její myšlenky vždy směřovali jen k tomuhle muži. Žila všemi jejich nočními schůzky, úžasnými konverzacemi a vtípkami. Chvíli si opět připadala jako v pohádce. Připadala si tak do doby, než ucítila tvrdý náraz reality a fakt, že čas jejího pobytu se krátí, což znamená i konec tohoto románku. Věděla, jak dopadl její poslední pokus o vztah na dálku, a tak tohle ani nezkoušela nabídnout. Nechtěla si s ním vyměnit ani žádné jiné kontakty, aby tohle odloučení, které v letadle na její vkus až moc přecitlivěle probrečela, nebylo tak těžké. Osud jí však musí nesnášet a dokazovat jí, že má ty nejhorší rozhodnutí v dějinách lidstva, neboť pár týdnů po svém příletu zpět do její milované země zjistila zcela šokující zprávu. Své těhotenství. Sakra vůbec neplánované těhotenství. A I když by při normálních okolností šla okamžitě na potrat, aby jí dítě nezničilo kariéru, těsně před domluvou termínu v ní hrklo a ona si nedokázala představit, aby to nevinné dítě připravila o život. Ano, sice to ještě nebylo vůbec vyvinuté a vlastně se tomu nedalo říkat právoplatný člověk, ale její mateřské pudy začaly ovládat celé její tělo a ona se nakonec rozhodla dítě mít. Rodina jí za to ze začátku zcela odsoudila, ale později jim nezbývalo nic jiného, než se smířit s realitou, těšit se na to, že budou prarodiče a pomoct své dceři se zajištěním zázemí. A otec dítěte? Přemýšlela. Neskutečně dlouho přemýšlela, že se za ním vydá a dokonce to už měla v plánu, ale ani to jí nevyšlo a to hlavně díky předčasnému porodu. Malá Charlotte byla narozená již v sedmém měsíci a to zcela nečekaně. A že byl porod zcela příšerný se asi ani nemusí zmiňovat. Nejen, že bylo na hraně života a smrti to malé, ale ani Aurora nebyla po porodu zcela zdravá. Ztratila spoustu krve a málem jim tam odpadla. To všechno zapříčinilo, že první měsíce mateřství byly noční můra. Domů se dostala se svou malou holčičkou až po měsíci a půl a od té doby začalo další peklo. Starat se o miminko bylo neskutečně náročné a to obzvláště pro Auroru, která na to byla úplně sama a zároveň dodělává poslední diplom, aby se mohla stát právoplatnou diplomatkou Illei a zaměstnancem paláce. V této chvíli jí však překvapili rodiče, kteří jí k překvapení všech nenechali na holičkách a začali jí opravdu pomáhat. Nejen, že jí zařídili nádherný byt, ale také jí celou dobu pomáhali po finanční stránce a když to bylo možné, svou vnučku si brali k sobě domů, aby si Rory mohla odpočinout a dokončit celé své studium. Ani její mateřství jí však neodradilo od jejího snu. Ano, svou maličkou holčičku si sice zcela zamilovala a byla by schopná za ní položit život, ale už ubyli od jejího narození tři roky, což znamená konec mateřství a nástup do práce. A Auroře její nástup vyšel na začátek selekce, což znamená spoustu zahraničích hostů a pro ní spoustu nové práce, na kterou se sice těší, ale zároveň je z toho všeho nervózní. A před sebou má jeden velký otazník s vykřičníkem. Její románek a otec jejího dítěte byl strážce princezny. Princezny, která sem má podle jejích zdrojů přiletět. Princezny, u které je zcela běžné, že s ní všude její strážce lítá. A ona má jen z té představy husinu po celém těle. Byla smířená s tím, že se už v životě neuvidí a on se o svém dítěti nedozví a celá tato představa se jí začíná hroutit jak domeček z karet.