Minulost:
Abigail se narodila jako vymodlené dítě svým dvěma rodičům. Po letech pokusů o dítě, několika potratech a vyzkoušení snad všech kouzel, bylinek a možností léčby, konečně vyšlo umělé oplodnění, ze kterého se narodila zrzavá holčička. Už jako malá se narodila s hustým porostem na hlavě, který jakoby hned značil, že její vlasy budou jejím hlavním poznávacím znamením. Malá Abbie si vždy přála sourozence. Po pár letech ale pochopila, jaký zázrak je ona sama a že sourozence se nejspíše nikdy nedočká. Vždy ale snila o tom, jaké to je mít staršího bratra. Všichni o roli staršího bratra mluvili jako o ochránci, který se o vás stará jako rytíř na bílém koni. I ve filmech a knihách to tak často bylo vykreslováno. Někdo takový by se jí rozhodně hodil během těch hodin na základní škole, kdy si z ní ostatní děti dělaly srandu díky jejímu příjmení. Rodičům vždy přišlo rozkošné spojení zrzavých vlasů a příjmení, které celá rodina sdílí se zrzavým kocourem. Pro malé děti to ale byl prostor pro rádoby vtipné poznámky a výsměch. Od té doby se Abbie radši vždy představovala pouze svým křestním jménem, pokud to i jen trochu šlo. Na výsměch si ale postupem času zvykla. A její mírná a tichá povaha napomohly tomu, že se svým šikanátorům nikdy nedokázala postavit. Stále doufala, že nereagování na jejich posměch povede k tomu, že je to brzy přestane bavit. Nepovedlo se. Útočištěm se jí stal fotografický ateliér, kde bylo většinu času ticho a klid. Málokdo z jejích spolužáků sdílel nadšení a zápal pro fotografování, a proto zde mohla v klidu trávit přestávky. A když učitelé viděli její talent, zapsala si fotografování i mezi volné hodiny. Na střední si jich poté zapsala co nejvíce to šlo. Sice její vybavení nikdy nebylo perfektní, protože jako rodina neměli zrovna moc peněz, ale to Abigail nevadilo. Soustředila se na to, co vyfotit může a ze svých podmínek se pokusila vykřesat to nejlepší. Už na škole vyhrála několik cen ve fotografických soutěžích a měla vcelku jasno v tom, čemu se chce v budoucnu věnovat. Chtěla jít studovat fotografování i na vysokou, bohužel to z finančních důvodů nebylo možné. Všechny rodinné úspory padly na snahu vůbec Abigail počít a ani během těch let se nepodařilo vytvořit dostatečnou úsporu na její studium. Hned po skončení střední školy si tak Abigail začala hledat práci. Už během střední školy měla brigádu v několika galeriích, díky čemuž si mohla zblízka prohlížet práce ostatních umělců. Toto a její talent jí pomohly získat svou první práci jako asistentka ve fotografickém studiu ve městě. Jenže to jí nestačilo. Chtěla obletět svět a získat fotografie, které pohnou všemi diváky. Proto byla potřeba snažit se vylézt po kariérním žebříčku dál. Focení pro The Invisible Realm sice nebylo vyloženě na jejím seznamu přání, ovšem dalo jí to prostor zlepšovat se a získat mnohem lépe placenou pozici. Nakonec byla obsazena jako hlavní fotografka palácových akcí. Díky své povaze se zvládla snadno začlenit mezi ostatní hosty a nepozorovaně vyfotit ty nejlepší okamžiky. Ovšem někdo si jí na těch akcích přece jen všiml. Seznámila se zde s Codym, palácovým tlumočníkem, který si získal i její stydlivou povahu. Byla do něj zakoukaná prakticky během minuty. Začali se spolu častěji vídat i mimo práci a randit. Vše nabralo velmi rychlý konec, když po jednom rande skončila s Codym v posteli. Aby hned ráno po probuzení zjistila, že místo jejího přítele je v posteli jeho jednovaječné dvojče Ethan s tím, že Cody na ní neměl čas. Zprvu se bránila, že o ničem přece neměla a nemohla mít tušení. Jenže Ethan byl skvělým manipulátorem a ona mu musela dát za pravdu. Podvedla svého přítele. Podvedla ho s jeho bratrem a své poprvé zažila s někým, koho vlastně ani pořádně neznala. Bylo jí ze sebe špatně. Nemohla tomu uvěřit, jak se něco takového mohlo stát, jak mohla něco tak odporného udělat. A protože v paláci se toho tolik nedělo, využila příležitosti a na nějakou dobu zmizela z paláce a odjela fotit ostatní provincie. Sice to nebylo objetí celého světa, ale k jejímu snu to mělo velmi blízko. Bohužel nebyla schopná z toho cítit jakoukoliv radost. A nyní nastává Selekce a spolu s ní spoustu akcí, což znamená jediné – pokud si chce práci udržet, musí se vrátit do paláce a znovu čelit Codymu.